"Narodil se v roce 1969 v Sieně. Začátkem devadesátých let dozrává jeho fotografické nadání, když se setkává se světem obrazu prostřednictvím prvních fotografických "výprav" do překrásné toskánské krajiny s teoretickou výbavou samouka.
Jako u všech druhů kreativního umění, ani u fotografie nestačí technika, je třeba "dotyk" umělce, aby se obraz stal v očích diváka živou bytostí. Pro svůj přímý a vždy upřímný postoj k životu pak neobyčejně citlivě vnímá svět, který ho obklopuje: prostřednictvím vlastních fotografií tak dokáže vyjádřit poezii svých vnitřních pocitů.
Tyto jedinečné vlastnosti nemohou uniknout pohledu toho, kdo fotografií vidí na tisíce, a tak Dr. Senio Sensi v roce 1993 přijímá Gianlucu jako spolupracovníka časopisu "Il Carroccio di Siena", jehož je šéfredaktorem. K dnešnímu dni mu bylo publikováno více než 300 fotografií. Již v roce 1994 vstupuje do Fotoklubu v Sieně a okamžitě na sebe poutá pozornost v kolektivních fotografických výstavách, organizuje tři vlastní výstavy a se zálibou fotografuje svatby, oslavy a portréty pro přátele.
Od roku 1995 se účastní nejrůznějších fotografických soutěží pořádaných místními sdruženími i národními organizacemi, rozšiřuje svou činnost za hranice od chvíle kdy se seznamuje se ženou, která se stane jeho manželkou, a díky které nyní završil svůj sen: mít vlastní stránky na webu.
Jeho fotografie jsou publikovány v místních novinách, ve zvláštních vydáních časopisů kontrád sienského Palia, v knize "Il Palio, la festa della città", v Muzeu krajiny v Castelnuovo Berardenga, v časopise "Il Volontario" vydávaném sdružením Pubblica Assistenza di Siena, v monografii FIAF o krajině, na internetových stránkách Photo.net, Fotoaparat.cz a na mnoha dalších místech.
Od roku 2000 stoupá jeho zájem o svět digitální fotografie, začíná pracovat s programy jako Adobe Photoshop, pořizuje si fotoaparát Canon EOS 5D a vytváří první digitální fotoalba, aniž by však zanevřel na starý svět klasické fotografie….
A to všechno jen jako hobby? Ano. Trávit volný čas hledáním sebe sama, najít způsob, jak zviditelnit a přiblížit vlastní pocity ostatním, je vidinou mnohých a výsadou mála z nás: Pizzichi patří k té menšině, protože zůstává stále sám sebou, stále a jednoznačně sebou samým díky magickému doteku prstů, prodloužení očí k tomu mechanickému prostředku, který ho vyzvedává nad hlavy mnohých."